Dějepis

Dějepisná příprava IV.

ŘEŠENÍ MINULÝCH POZNÁMEK

Mistr Jan Hus /uč. S. 84 – 85, 90/

K zastáncům Viklefových myšlenek patřil na pražské univerzitě Mistr Jan Hus. Hus nebyl nejhorlivějším zastáncem názorů na reformu církve, ale dokázal srozumitelně vyložit své názory všem lidem, nejen učitelům a žákům na univerzitě. R. 1402 se stal správcem a kazatelem v Betlémské kapli. Do sálu kaple se vešlo až 3 000 posluchačů z různých vrstev obyvatelstva. Hus kázal v českém jazyce. Hus odsuzoval hromadění majetku církevními hodnostáři, odsuzoval prodávání církevních úřadů a prodávání odpustků bez upřímné lítosti. Církvi na Husovi vadilo, že církev kritizoval i mimo univerzitu – že se kritika církve přenesla mezi lid. Na jeho kázání chodili šlechta, měšťané, bohatí i chudí, muži i ženy. Hus uměl mluvit k lidem a šel jim osobním příkladem. Husovi odpůrci na něj žalovali u arcibiskupa. Ten mu zakázal působit v Betlémské kapli.  Papež Husa prohlásil za kacíře. Hus musel z Prahy odejít na venkov k přátelům z řad šlechty/na Kozí Hrádek a na Krakovec/. Kázal zde pod širým nebem.

V Kostnici u Bodamského jezera se konal církevní sněm, tzv. koncil, který měl vyřešit krizi v církvi a trojpapežství. Král SŘŘ Zikmund Lucemburský na koncil pozval Jana Husa. Hus byl přesvědčen, že své učení obhájí. Hus byl po příjezdu do Kostnice uvězněn za nelidských podmínek, koncil ho nechtěl vyslyšet, požadoval po něm jen, aby své učení odvolal. Protože to Hus neudělal, byl jako kacíř 6. července 1415 upálen. Jeho popel byl vsypán do Bodamského jezera.

 

Husitská doba /uč. S. 86 – 87, 90 – 91/ - začátek

Proti upálení Mistra Jana Husa zaslala do města Kostnice česká šlechta protestní list. Své pečetě přivěsilo 452 šlechticů. K protestu se v Čechách připojili lidé ze všech vrstev obyvatelstva. Lišili se tím, co požadovali. Někteří požadovali reformy církve, jiní /především šlechta/ měli zájem o církevní půdu. Mnozí věřili, že se blíží konec světa a že bude nastolena spravedlivá tisíciletá říše Krista. Stoupenci Husových myšlenek se scházeli s lidovými kazateli na kopcích /aby byli blíže Bohu/ a poslouchali jejich kázání. Kopcům říkali hory a dávali jim biblická jména – např. Tábor. V cizině Husovým stoupencům říkali posměšně husité. Přívrženci stávající církve označujeme od této doby KATOLÍCI. Obojí byli křesťané, vyznávali stejnou bibli. Husité se lišili tím, že při mši kněží i věřící na znamení rovnosti přijímali hostii /= tělo Páně/ i víno /= krev Páně/. Nazývá se to přijímání pod způsobou. Katolíci přijímají jen hostii. Radní Nového Města pražského husity pronásledovali. Některé z nich nechali uvěznit a popravit.  Zástup vedený knězem Janem Želivským 30. července 1419 šel z kostela rovnou na radnici vysvobodit bratry. Členy městské rady vyházeli husité z oken na připravená kopí. Vyhození z oken říkáme defenestrace. Toto byla 1. pražská defenestrace a začíná jí husitská revoluce, která zachvátila celé české království. Král Václav IV. zanedlouho po této události zemřel.

 

Připomínám, že všechny poznámky se naučíte, učivo považuji za probrané.

 

ÚTERÝ 7. dubna

GOTICKÁ KULTURA /uč. s. 60 – 63, 76 – 77, 80 – 81/

Pročti si text, prohlédni obrázky, nauč se poznámky, tentokrát v nich nic nedoplňuješ

Školy

Od raného středověku existovaly při farách a klášterech farní školy, které vzdělávaly budoucí kněze. V době vrcholného středověku zakládali měšťané /obchodníci, řemeslníci, úředníci/ tzv. městské školy, kde se jejich děti učily číst, psát v mateřském jazyce, počítat, zpěv a latinsky. Nejvyšší vzdělání poskytovaly univerzity. Nejstarší vznikaly v Itálii /Bologna/, Francii /Sorbona v Paříži/ a v Anglii /Oxford a Cambridge/. Úplnou univerzitu tvořily 4 fakulty: artistická /= filozofická/, právnická, lékařská a teologická /ta byla nejvyšší/. V čele univerzity stál rektor, v čele fakulty děkan. Na univerzitě studovali žáci, vyučovali je mistři. Nižšího stupně univerzitního vzdělání dosahovali bakaláři, vyššího magistři. Vyučovalo se latinsky.

 

Prohlédni si 7minutové video https://www.stream.cz/vylety-do-minulosti/10024336-zalozeni-univerzity-karlovy-7-duben-1348

 

STŘEDA 8. DUBNA

Pokračuje gotická kultura

 

Písemnictví a divadlo /hledej především ve své paměti, případně v sešitě na literaturu/

Po roce 1200 se začaly psát knihy a úřední písemnosti nejen …………………….., ale i v národních j…………………………. Základní knihou pro středověk byla b……………… Velmi oblíbené byly l……………….. ze života svatých. K nejstarším česky psaným dílům patří písně H……………….. pomiluj ny a Svatý V…………………….. a rýmovaná Dalimilova k…………………..  K rytířské kultuře patřily i písně opěvující statečné činy hrdinů, ale také písně skládané na počest krásných žen. Ty zpívali potulní pěvci trubadúři, v německých zemích se jim říkalo minesengři. Doprovázeli je hrou na loutnu. Šlechtici si je zvali na hrad.

Hrály se náboženské hry – např. vánoční o …………….. Ježíška a velikonoční o u………………………. a zmrtvýchvstání K…………………….., ty se hrály v kostele. Za kostelem nebo v hospodě se hrály veselé hry např. o hloupém sedlákovi, o lakomci, nevěrné ženě…

 

Gotické malířství a sochařství /uč. s. 61 /

Sochy byly tesány z k…………………….. nebo vyřezávány ze d…………….. a byly polychromované = zdobené b………………….. a zlatem. Vznikaly v dílnách zvaných hutě. Najdeme je především v kostele. V Čechách vznikají tzv. „krásné madony“ = Panna M……………………, která drží na ruce malého J………………………., tyto sochy jsou esovitě prohnuté, štíhlé s bohatě řasenými šaty. V kostele najdeme relikviáře = skříňky s ostatky /relikviemi/ s……………… Zvláštní sousoší: MADONA = P. M…………….. s J…………….. v náručí a PIETA – P. M………………. drží v náručí mrtvého J…………… K………………., kterého sundali z k…………………

Poprvé se objevuje desková malba = malba na d……………………. desce, která je součástí dřevěného skládacího oltáře. Objevují se už první přenosné obrazy na dřevě – např. obrazy svatých od Mistra Theodorika na Karlštejně. V Čechách malovali tři evropsky významní malíři. V jižních Čechách Mistr v……………………. oltáře a Mistr t………………………….. oltáře. Nemalovali sami, ale se svými žáky. Jménem známe pouze dvorního malíře Karla IV. Mistra Theodorika.

 

ÚTERÝ 14. DUBNA

Platí stejné stránky v učebnici jako předchozí týden. Poznámky si buď opište, nebo vytisknete, toto je látka k naučení:

 

GOTICKÁ ARCHITEKTURA

Vzniká ve Francii v polovině 12. st., odtud se šíří do ostatních částí Evropy. V 2. pol. 13. st. proniká do Čech. Novinkou gotické architektury je spojení lomeného oblouku s křížovou klenbou. Toto uspořádání umožnilo odlehčení stavby, zdi byly tenčí, mohutné sloupy nahradily štíhlé pilíře. Stavbu bylo možné vyhnat do výšky. Do gotické stavby bylo možno zasadit větší okna, a tím přivést do místnosti více světla. Okna byla vyplněna barevnými sklíčky miskovitého tvaru, zalitými do olova.

Základními znaky gotické architektury jsou: lomený oblouk, křížová klenba nesená žebry a opěrný systém.

 

STŘEDA 15. DUBNA

GOTICKÁ ARCHITEKTURA – KATEDRÁLY

Nejkrásnějšími a nejdokonalejšími gotickými stavbami jsou katedrály. Byly to biskupské a arcibiskupské chrámy. Měly tvar románské baziliky, ale byly velmi vysoké a štíhlé, bohatě zdobené věncem kaplí, množstvím fiál, soch a chrličů. Gotická okna jsou uzavřena lomeným obloukem.

Katedrála vyzývala křesťana, aby vzhlédl k nebi a modlil se.

Fiála = ozdobná „věžička“, která zakončuje opěrný pilíř, hrany jsou posázeny „kraby“, na vrcholu je „kytka“.

Chrlič = ozdobný žlábek zakončený hlavou zvířete – odváděla vodu ze střechy stavby co nejdále od ní

Známá je katedrála Notre – Dame /čti notr dam/ v Paříži, kterou r. 2019 zachvátil požár. U nás je nejvýznamnější chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Stavěli jej stavitelé Karla IV. Matyáš z Arrasu a Petr Parléř.

 

 

Kontakt

Základní škola Velešín Družstevní 340
Velešín
382 32

ID schránky: ytxmtwc

IČO: 00583723
380 331 614 mail@zsvelesin.cz