Dějepis

Řešení poznámek z dějepisu zadaných do 25. 3. 2020

Nejdřív se podívej na krátké video: https://www.slavne-dny.cz/episode/10010465/den-narozeni-karla-iv-14-kveten

Lucemburkové na českém trůně – Jan Lucemburský /uč. S. 72 – 73, 76/

Roku 1310 se stal českým králem Jan Lucemburský, a to sňatkem s Eliškou Přemyslovnou, dcerou Václava II. Jan úspěšně prosazoval zájmy českého království v cizině. Nejstaršího syna Václava poslal na vychování k francouzskému dvoru. V domácí politice měl neshody s Eliškou Přemyslovnou a částí české šlechty. Vojensky pomáhal Francii ve stoleté válce proti Anglii. V rozhodující bitvě u Kresčaku roku 1346 padl. Podíl na konečném vítězství Francie nad Anglií měla dívka Johanka z Arku.

 

Karel IV., panovník Svaté říše římské a český král /uč. s. 74 – 77/

Karel se narodil jako Václav r. 1316 Elišce Přemyslovně a Janu Lucemburskému. Jako dítě byl v 7 letech poslán k francouzskému strýci a tetě /královská rodina/ na vychování. Jeho vychovatelem byl budoucí papež. Zde byl poprvé oženěn, a to s Blankou z Valois. Českým králem se stal roku 1347 a králem SŘŘ se stal o rok dříve roku 1346. Vládl do roku 1378. Měl 4 manželky, přežila ho ta poslední. /2. Anna Falcká, 3. Anna Svídnická, 4. Alžběta Pomořanská. S manželkami přiženil nová území – především Horní Lužici a Dolní Lužici.                                                                                                                           Za vlády Karla IV. byla založena Pražská univerzita. První pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. byl Karlovým přítelem a rádcem. 2. arcibiskupem se stal Karlův učitel Jan Očko z Vlašimi.  

Karel byl dobrým českým králem. Území, kterému vládl, dal název země Koruny české. Nechal zhotovit Svatováclavskou korunu. /Nenosil ji běžně, sloužila k výjimečným účelům/. Dařilo se hospodářství a v zemi bylo bezpečno. Podporoval rybníkářství, staral se o lesy, byl proti jejich plenění. Podporoval řemeslo a obchod, obnovu dopravních cest. Cesta do Norimberka je dodnes známá jako Via Caroli – dnes je to dálnice, ale vede po stejné cestě jako ta za Karla IV. Největším stavebním počinem bylo založení Nového Města pražského - bylo to sídliště mimořádných rozměrů s 6 novými farnostmi a kláštery. V hladovém roce 1360 nechal na levém břehu Vltavy postavit kilometrovou hradební hladovou zeď. Chtěl omezit moc šlechty zemským zákoníkem Maiestas Carolina, pro vysoký odpor šlechty jej musel prohlásit za spálený.

Praha se stala středověkým velkoměstem. Její dominantu tvořil Pražský hrad. Působili zde významní stavitelé Matyáš z Arrasu a Petr Parléř. Břehy Vltavy spojil kamenný most. Karel IV. nechal postavit hrad Karlštejn, v jeho kapli sv. Kříže byly uloženy korunovační klenoty Svaté říše římské. Karel byl římským králem a císařem.. Centrem Svaté říše římské se stal za císaře Karla IV. Norimberk.

Karel byl zbožný člověk, věřil, že se po smrti bude zodpovídat bohu za své panování, proto ho bral velmi vážně a zodpovědně. Byl to přátelský člověk a shromažďoval kolem sebe lidi vzdělané, ale vytáhl ke dvoru i neurozené, když rozpoznal jejich talent /např. 3. arcibiskupa Jana z Jenštejna/.

Černá smrt a papežské schizma /uč. s. 82 – 83/

Podle osnovy si zapiš poznámky.

1. Přečti si úryvek G. Boccaccia. Jakou uvádí příčinu moru? Odkud se do Evropy rozšířil? Jaké byly příznaky?

Vražedný mor byl seslaný na smrtelníky podle G. Boccaccia buď vlivem nebeských těles, nebo ze spravedlivého Božího hněvu, abychom se napravili.

 

2. Jak výrazně zasáhl mor Evropu?

Mor zaútočil na Evropu ve 14. st. v několika vlnách a postupně zachvátil celou Evropu. Země Koruny české výrazně zasáhla morová epidemie po smrti Karla IV. v 70. letech 14. století. Počet obyvatel tehdejší Evropy klesl asi o jednu třetinu, v některých městech až o polovinu.

 

3. Co je papežské schizma? Kde papežové sídlili?

Papežské schizma znamená rozkol v církvi. Místo jednoho papeže mezi sebou soupeřili dva papežové, protože římský papež na protest proti neshodám v církvi přesídlil do Avignonu – dnes je to město v jižní Francii. Mezitím v Římě zvolili jiného papeže. Protože oba papežové tvrdili, že jsou praví, nakonec byl zvolen třetí papež, který měl být definitivní. Ale nebyl, a tak měla církev jednu dobu tři papeže. To pověstí církve velmi otřáslo a církev neznala cestu, jak to řešit.

 

4. Opiš ze s. 83 odstaveček o Apokalypse.

Závěrečná kniha Bible se nazývá Zjevení Janovo nebo též Apokalypsa. Pojem apokalypsa se přeneseně používá i ve významu pohromy velkého rozsahu.

 

5. Čím se církev prohřešovala proti původnímu poslání? Uveď dva prohřešky.

  • mnozí církevní hodnostáři /= nebyli to obyčejní kněží s jednou farností, ale měli vyšší hodnost – úřad/ zneužívali svého postavení a žili v přepychu – hromadili majetek – a v zahálce = nevykonávali církevní povinnosti, např. nesloužili mše, nevykonávali náboženské obřady, jako byly svatby, křty, pohřby,… , ale najímali si na tuto práci chudé kněze bez farnosti
  • církev, zvlášť její nejvyšší představitelé shromáždění kolem papeže – říkáme tomu papežský dvůr – se pletli do světských záležitostí, které měli řešit panovníci, a ne církev. Jenže církev toužila po vyšší moci, než jim příslušela.

 

Nemocná církev a cesta k jejímu uzdravení /uč. s. 84 – 85/ Doplň odpovědi.

1. Kdy se v Čechách projevovaly problémy v církvi?

už za vlády Karla IV., Karel IV. podporoval kazatele /a zval je do království i z ciziny/, kteří upozorňovali církev na její chyby, Karel IV. očekával, že si z toho církev vezme ponaučení a bude chyby řešit

                                              

2. Dostávali kněží církevní úřady za zásluhy? Jaká byla jejich cena? 

církevní úřady se prodávaly za peníze osobám, které si je často nezasloužily. Dobrá /tedy výnosná fara/ stála 20 – 30 zlatých, za úřad biskupa se platilo 2800 – 3500 zlatých.

                   

3. Jak vykonávali hříšní kněží svůj úřad?  

Někteří kněží se přestávali zajímat o záležitosti věřících a využívali svých úřadů jen k pohodlnému životu.

                                                         

4. Který kazatel proti tomu vystupoval za vlády Karla IV. ?

Jan Milíč z Kroměříže, Karel IV. ho v jeho činnosti podporoval, i když Jan Milíč kritizoval i Karla IV.

 

5. Kde hledal John Viklef vzor pro život církve? V čem viděl podstatu reformy církve? 

Vzorem pro Johna Viklefa byl Kristus a doba prvních apoštolů = Kristových učedníků. Podstatu reformy viděl v důsledném návratu k zásadám stanoveným v Bibli.

                                                                                                     

6. Do jakých jazyků začala být ve 14. století překládána bible?    

Do národních jazyků, např. u nás do češtiny.

                                    

7. Uveď zastánce Viklefových myšlenek na pražské univerzitě   

Zastánci byli mezi českými mistry, nejvytrvalejší byl Jan Hus. 

                   

8. Odpověz na otázky pod Dekretem kutnohorským – celou větou.

Dekret kutnohorský byl vydán roku 1409. Omezil vliv cizích učitelů a studentů /= žáků, to bylo tehdejší označení studenta/ na pražské univerzitě. Z toho důvodu zahraniční učitelé i studenti z Prahy odešli.

dekret = listina, potvrzující úřední rozhodnutí, má povahu zákona

rektor = řídí univerzitu, je jejím vedoucím

 

NOVÁ PRÁCE

Myslím, že poznámky na následující dny máte, ale pro jistotu je dávám na stránky ještě jednou.

ÚTERÝ 31. 3.

Podívej se na video – kolem 9 minut https://www.slavne-dny.cz/episode/10006263/den-kdy-byl-upalen-jan-hus-6-cervenec

Mistr Jan Hus /uč. S. 84 – 85, 90/

K zastáncům Viklefových myšlenek patřil na …………………….. univerzitě Mistr ……………. ………… Hus nebyl nejhorlivějším zastáncem názorů na reformu církve, ale dokázal ………………………… vyložit své …………….. všem ………………….., nejen učitelům a žákům na univerzitě. R. ……….. se stal správcem a kazatelem v ………………….kapli. Do sálu kaple se vešlo až ………………… posluchačů z různých vrstev ……………………… Hus kázal v …………………. jazyce. Hus odsuzoval hromadění …………………….. církevními hodnostáři, odsuzoval prodávání …………………. úřadů a prodávání …………………. bez upřímné lítosti. Církvi na Husovi vadilo, že církev kritizoval i mimo univerzitu – že se kritika církve přenesla mezi lid. Na jeho kázání chodili š……………., m…………, bohatí i ch……….., muži i ž………. Hus uměl mluvit k lidem a šel jim osobním příkladem. Husovi odpůrci na něj žalovali u ……………………. Ten mu zakázal působit v …………………… ……………….. Papež Husa prohlásil za ……………….. Hus musel z P……………….. odejít na venkov k přátelům z řad š…………….. /na Kozí Hrádek a na Krakovec/. Kázal zde pod ……………….. ……………………

V Kostnici u Bodamského jezera se konal církevní sněm, tzv. k……………….., který měl vyřešit krizi v církvi a trojpapežství. Král SŘŘ Z……………….. L…………………..  na koncil pozval Jana Husa. Hus byl přesvědčen, že své učení …………………… Hus byl po příjezdu do K…………….. uvězněn za nelidských podmínek, koncil ho nechtěl vyslyšet, požadoval po něm jen, aby své učení ……………………….. Protože to Hus ……………………, byl jako kacíř 6. ………………….. ……………… upálen. Jeho popel byl vsypán do B……………….. j…………………

 

Doplňující čtení pro zájemce – čtení ti rozhodně neuškodí, dozvíš se něco zajímavého, dr. Čornej hezky vypráví. Dočti až do konce, zasměješ se.

 

Prof. Petr Čornej: M. Jan Hus jako vysokoškolský učitel a rektor univerzity, LŠH 2015

Byl rektorem v zimním semestru 1409/1410. R. 1388 byl v Praze při vítání francouzského vyslance, to ještě zřejmě nebyl na Praž. uni jako student. V listopadu 1393 se stal bakalářem, bylo mu asi 22 let, na bakaláře to byl věk pozdní.

Pražská univerzita v době Husově už měla Carolinum, tedy kolej, neměla ji dlouho, byla to centrální budova. Předtím sídlila uni v Kaprové ulici, tato část města se ve 20. století hodně změnila, nevíme, kde to bylo. Carolinum vypadalo jako pevnost, byl to původně patricijský palác, dělaly se úpravy pro univerzitu – posluchárna, kanceláře, pokoje pro ubytování mistrů, žáků. Carolinum věnoval univerzitě Václav IV., byl hlavním mecenášem uni, byl to velmi vzdělaný, i když cholerický intelektuál. Bylo zde i univerzitní vězení – karcer, pokladna,… Je to nejstarší funkční budova uni v celé Evropě. Nikdy nebyly budovy uni na jednom místě. Většina budov byla na Starém Městě na Ovocném trhu – před budovou uni byly stánky pro necechovní venkovské řezníky. Právnická fakulta se oddělila od uni a fungovala samostatně, na začátku 15. století zanikla. Už tehdy na právech studovali studenti starší a bohatší, chtěli do řízení a chodu uni mluvit. Tak se oddělili a stanovili si vlastní pravidla. Na ostatní 3 fakulty uni se platil imatrikulační poplatek 6 grošů – to bylo životní minimum na 1 týden. Na právnickou 14 grošů. Kdo byl chudý, nemusel poplatek platit. Musel prokázat chudobu – příjem do 250 grošů ročně. Chudých studentů bylo velké množství, měli i svou kolej. Jak to bylo s Husem, nevíme, listiny se nedochovaly. Zakládací listina uni se taky ztratila.

Úroveň uni v této době byla vynikající. V 80. – 90. letech 14. st. měla stoupající úroveň. /Za Karla se učili ve vznikajícím chrámu sv. Víta – do toho jim tloukli kameníci – byl tam ruch a prach/. Nejvyšší úroveň se nejprve projevila v přírodních vědách – matematika, astronomie – působil zde Křišťan z Prachatic, byl to botanik, lékař a astronom a zabýval se studiem moru, také na něj umřel. Na Staroměstské radnici byl r. 1410 vytvořen astronomický orloj. Propočítávali poledníky a rovnoběžky, už matematicky věděli, že Země je kulatá. Vynikající byla lékařská fakulta. Zikmund Albík z Uničova nechtěl na uni žádné náboženské rozmíšky, byl na medicíně, pak se stal osobním lékařem Zikmunda, ač měl nižší kněžské svěcený, byl ženatý a měl dvě dcery /byl tak bohatý, že si to mohl dovolit/. Humanitní obory: tam ta úroveň taková dlouho nebyla, stoupla až s příchodem německých mistrů. V 90. letech – myšlenkový kvas při seznámení se s Viklefovými spisy /už tu byly od 80. let, ale Němci je nestudovali/.

Na univerzitě byli studenti organizováni do 4 národů: saský – to byli Severoněmci, jazyk byl odlišný od jižních Němců; bavorský – Jihoněmci; slezský – Němci, Švédové, Skandinávci /seveřanů bylo málo/; český – Češi, studenti z Uher, Španělé, Slováci – málo. Češi byli ostatními národy ironizováni, že se chtějí odlišit a nejsou intelektuálově ničeho jiného schopni.

Hus začal studovat na artistické fakultě, ta byla nejnižší, byla předstupněm pro ostatní fakulty, povinné to bylo pro teologii. Na artistické fakultě se studovalo 7 svobodných umění. Hudba byla považována za obor matematický, že se ty tóny dají propočítat a dojít k harmonii. Nejvyšší prestiž měla teologická fakulta, protože se zabývá abstraktními věcmi – božským stvořením. Výuka byla kratší než dnes, existovaly studijní plány. Na artistické fakultě bylo 35 knih povinných pro magisterské studium + přednášky. Otázka u zkoušky byla postavena tak, aby se poznalo, zda žák knihy četl. Pak se diskutovalo. Gramatiku, rétoriku studovali písaři do kanceláří. Husa u zkoušky představil Mistr Jan z Mýta. Po zkoušce mu pedel vyměnil studentský plášť za bakalářský talár. Nemohl učit sám, bakalář musel mít nad sebou dohled. Nebyl plnohodnotný učitel. Do 2 let se mohl přihlásit k mistrovské zkoušce. V rekomendaci si jeho mistr Jan z Mýta pohrál s Husovým jménem, že sice husa nelétá, ale je to dobrý pták a že je dobrá pečená a že jako pohoštění pro komisi by jim mohl Hus připravit svatomartinskou pečenou husu. Do 2 let složil Hus mistrovskou zkoušku. Podle výsledků byl průměrný student. 2 roky učil jako mistr ve zkušební době. Až r. 1398 se stal řádným mistrem. Jako učitel byl úspěšný – usuzujeme podle úspěšnosti jeho studentů na bakaláře.

Hus jako kazatel: víme, jaký byl kazatel, ale o učiteli moc nevíme – z dochovaných materiálů vyplývá, že se s učením moc nepáral, učil z hodiny na hodinu, nevytvářel žádné systematické přípravy, postupoval jako většina učitelů té doby – nic převratného. Neměl čas – protože začal studium teologie, což ho bavilo určitě víc. Byl vysvěcen. Roku 1402 se stal správcem a kazatelem v Betlémské kapli – měl hodně práce, hodně kázání, bylo hodně církevních svátků – musel na ně mít kázání. Působení v Betlémské kapli s sebou neslo příjem srovnatelný s příjmem zručného řemeslnického mistra. Pro Husa to bylo slušné přilepšení. Univerzita učitelům moc neplatila. /Václav IV. špičkovým odborníkům zajišťoval ještě další příjem./ Uni mistři se nesměli oženit. Když se oženili, museli uni opustit /nesouviselo to s kněžstvím/. O to místo v BK se neucházel Hus sám. Vybírala komise složená z 3 uni mistrů, staroměstského purkmistra a dalších. Hus měl v BK i ubytování a stravování. Tím, že měl vyšší příjem, si také zvýšil osobní prestiž. Za zadním traktem BK bylo několik šlechtických paláců – z Poděbrad, Vartenberků, Rožmberků,… Hus se dostával brzy do styku s českou šlechtou a navázal s ní osobní kontakty, ty mu pomohly v letech 1414  - 1415.

Na uni se diskutovalo o Viklefových 45 článcích, hlasovalo se o nich, 3 německé národy přehlasovaly český a články uni odsoudila. Hus přednesl, že ti, co odsuzují na uni Viklefa, by měli být upáleni jako byli na Staroměstském náměstí upáleni padělatelé šafránu. Mistři se vzájemně slovně napadali. R. 1404 se Hus stal bakalářem teologie. Pak zdolával další stupně, ale doktorem teologie se nikdy nestal – r. 1414 zanikla teologická fakulta /Václav IV. totiž vyhnal její poslední 4 mistry/. Nejlepším Husovým přítelem byl Jakoubek ze Stříbra, byl to také jeho bývalý spolužák a kolega na uni.

Trojpapežství – r. 1409 se objevuje 3. papež. Stanislav ze Znojma byl Husovým mistrem. Na uni je vnitřní pnutí, ústí r. 1409 dekretem kutnohorským, který vydává Václav IV. /Václav IV. jako zakladatel uni – tento titul se dědil z otce na syna/. Na uni bylo 1200 studentů a učitelů, 2/3 jich odchází pryč, v této chvíli se Hus stává rektorem. Hus musel být workoholik, aby všechno stihl. Jan Rokycana vzpomíná, že na Husovy přednášky se chodilo. Jeho další žáci byli Mikuláš Pelhřimova, Jan Příbram, Jan Čapek – autor textu Ktož jsú boží… Generaci husitských ideových vůdců vychovali Hus s Jakoubkem ze Stříbra. Jan Hus byl dán do klatby, protože se opakovaně nedostavil k papežskému soudu. V Praze hrozila občanská válka, proto Hus odchází z Prahy. Z pražské uni po roce 1409 odchází 200 studentů a mistrů do Lipska, ale ostatní se rozešli na další univerzity, všechny osudy neznáme. Hus dekret uvítal, že zvítězil český národ a boží zákon /Dekret byl dlouhodobě připravován, Hus v tom měl podíl/.

Nabodeníčka – Hus tento termín neužíval. On říkal znameníčka. Zavedl je z praktických důvodů, aby šlo rychleji opisování bible, Hus taky opisoval.

 

Dr. Jan Blahoslav Lášek: Mistr Jan Hus LŠH 2014

Vojtěch Raňkův z Ježova byl dvorním kazatelem u dvora Karla IV., rektorem na Sorboně – přinášel do Prahy nové myšlenky.                                                                                                                                         M.J.H. narozen snad 1371 snad Husinec u Prachatic.                                                        Pařížská uni navrhla, aby se vzdal avignonský i římský papež svého místa a aby byl zvolen nový papež. S tím souhlasil král Václav IV. i arcibiskup, ale na česképražské uni se nemohli dohodnout, z toho vznikl dekret kutnohorský – Hus u toho nebyl, měl žlučníkový záchvat. Papežové byli sesazeni, v Pise zvolen nový papež. Nový papež poslal do Prahy prodavače odpustků, protože potřeboval peníze na válku s neapolským králem – Hus byl proti tomu. Papež se naštval.Václav IV. povolil prodávání odpustků, protože z toho měl podíl. Teď se od Husa odklonil. Klatba, interdikt, Hus musí okamžitě z Prahy. Hus se odvolával k Ježíši Kristu /18. 10. 1412/ - velmi významné – král pro něj není autorita, papež taky pro něj není autorita. Napsal to latinsky, dochovalo se to. Hus odchází z Prahy a je u šlechtických přátel. Káže a píše spis O církvi. Vyslovuje se proti papežství, které se zpronevěřilo úřadu, proti odpustkům – latinsky.                

R. 1414 – Jakoubek ze Stříbra chtěl na podzim zavést přijímání pod obojí, napsal Husovi do Kostnice, Hus k tomu zaujal postoj: počkej, až přijedu.

Papež Jan Pavel II. řekl, že Hus musí být zařazen mezi reformátory církve, ne kacíře.

 

 

 

Kostnice /Konstanz/ - moje postřehy z cesty do Kostnice, to si určitě přečti

Je město ležící na jihozápadě Německa na hranicích se Švýcarskem. Byla založena původně jako keltské, později římské opevněné sídlo.                                        

V letech 1414 až 1418 byla dějištěm koncilu, který řešil otázku schizmatu a reformy církve. V průběhu tohoto koncilu byl odsouzen jako kacíř a 6. 7. 1415 upálen světskou mocí na příkaz císaře Zikmunda Mistr Jan Hus. O rok později potkal stejný osud Jeronýma Pražského. Jeroným přijel do Kostnice hájit Husa, po jeho upálení byl varován, a proto utíkal do Čech, před Norimberkem byl chycen, uvězněn v Kostnici a do roka upálen na stejném balvanu jako M. J. H. /Byl na cestě domů, před Norimberkem se ubytoval u místního faráře, protože byl ukecaný, pustil si pusu na špacír a kritizoval církev koncil tak, že to farář oznámil, Jeroným byl zatčen a odvezen do Kostnice./

            Husa zatkli v domě vdovy Pfisterin, měl tam domluvené ubytování. Bohužel tam pobýval jen 3 týdny. Dnes je to Husův dům a je tam památník. Pak ho přikovali ve studené kobce ve vězení, různě ho přemisťovali, vyslýchali ho v domě na břehu Bodam. jezera, kde zasedal koncil, odsouzen byl v Münsteru /tak se v Německu nazývají katedrály, tahle je zasvěcena P. Marii/, rozsudek vyslechl před kostelem, protože jako kacíř nesměl do kostela. Uvnitř kostela před hl. oltářem seděli v lavicích církevní hodnostáři a císař Zikmund. A upálili ho na balvanu u paneláků – dneska vedle stojí panelové sídliště. Protáhli ho celou Kostnicí. Nakonec popel nasypali do Bodamského jezera, což je od hranice dost daleko.        

Ulice, kde je Husův dům, se nazývá od konce 19. století Hussenstrasse. Češi mají do památníku vstup zdarma. V 16. stol. byla na domovní fasádu umístěna tabulka s posměšným čtyřverším, sejmutá až ve 20. století.  V roce 1922 dům zakoupilo konsorcium českých bank a předalo ho Společnosti Husova muzea se sídlem v Praze. Tato společnost stále zajišťuje provoz domu.                           

V domě, kde zasedal koncil, je dnes hospoda.

 

STŘEDA 1. 4.

Husitská doba /uč. S. 86 – 87, 90 – 91/ - začátek

Proti upálení Mistra …………….. ……………. zaslala do města …………………….. česká šlechta protestní ……………. Své pečetě přivěsilo 452 …………………………… K protestu se v Čechách připojili lidé ze všech ……………. obyvatelstva. Lišili se tím, co požadovali. Někteří požadovali reformy církve, jiní /především šlechta/ měli zájem o církevní půdu. Mnozí věřili, že se blíží ……………………… ……………………… a že bude nastolena spravedlivá tisíciletá říše Krista. Stoupenci Husových myšlenek se scházeli s lidovými kazateli na kopcích /aby byli blíže ………./ a poslouchali jejich kázání. Kopcům říkali hory a dávali jim biblická jména – např. Tábor. V cizině Husovým stoupencům říkali posměšně h………………. Přívrženci stávající církve označujeme od této doby KATOLÍCI. Obojí byli křesťané, vyznávali stejnou bibli. Husité se lišili tím, že při mši kněží i věřící na znamení rovnosti přijímali hostii /= tělo P………/ i víno /= ………… Páně/. Nazývá se to přijímání pod ……….. ………………... Katolíci přijímají jen hostii. Radní Nového M………….. p……………………….. husity pronásledovali. Některé z nich nechali ……………………… Zástup vedený knězem ………………….. ………………………………. 30. ……………………. ………………… šel z kostela rovnou na radnici vysvobodit bratry. Členy městské rady vyházeli husité z ……………….. na připravená kopí. Vyhození z oken říkáme ……………………………… Toto byla 1. pražská defenestrace a začíná jí husitská revoluce, která zachvátila celé české království. Král ……………………… zanedlouho po této události ……………………………

 

PODÍVEJ SE NA NÁSLEDUJÍCÍ VIDEO https://www.slavne-dny.cz/episode/573634/den-kdy-se-lide-vyvadeji-aprilem-1-duben     TRVÁ 4,5 MINUTY

 

Kontakt

Základní škola Velešín Družstevní 340
Velešín
382 32

ID schránky: ytxmtwc

IČO: 00583723
380 331 614 mail@zsvelesin.cz