Český jazyk

DOMÁCÍ PŘÍPRAVA Z ČESKÉHO JAZYKA NA TÝDEN OD 27. DO 1. KVĚTNA

Řešení minulých cvičení:

 

Učebnice

s. 95/2.a

Jestliže napadne…

  • Jestliže 1V p. podmínková, 2H
  • Za jaké podmínky musíme odhrabat příjezdovou cestu do dvora?

Protože mě …

  • Protože 1V p. příčinná, 2H
  • Proč jsem nemohla večer číst knihu?

Mistr vrátil

  • 1H, aby 2V p. účelová
  • Za jakým účelem vrátil poličku učni?+ je tam spojka aby, ta uvozuje větu účelovou, ne příčinnou – proto není vhodné ptát se Proč?

Domluvíme se…

  • 1H, až 2V p. časová
  • Kdy se domluvíme?

Tam, kde…

  • 1H, kde 2V p. místní vložená
  • 1H je roztržená a celá zní: Tam je u rybníka bažina
  • 2V je do 1H vložená, proto je z obou stran oddělena čárkou!!!
  • Kde je u rybníka bažina? Odpověď: kde roste orobinec

Jelikož bylo…

  • Jelikož 1V p. příčinná, 2H
  • Proč tekl korytem řeky jen úzký pramínek vody?

Když se setmělo…

  • Když 1V p. časová, 2H
  • Kdy jsme vyrazili na stezku odvahy?

Jak si zasloužíš…

  • Jak 1V p. způsobová, 2H
  • Jakým způsobem budeš odměněn?

Přestože se nám…

  • Přestože 1V p. přípustková, 2H
  • I přes co jsme se nevzdávali? + přestože – přípustková spojka

Kde dříve…

  • Kde 1V p. místní, 2H
  • Kde stojí dnes vilová čtvrť?

 

 

Když odešel…

  • Když 1V p. časová, 2H
  • Kdy prošel hlídač celé muzeum?

 

S. 95/3.a

Příklady doplnění hlavních vět.  Druhy vedlejších vět se nemusí shodovat s vašimi, záleží na doplněné hlavní větě.

Zbili ho, že hrál všemi barvami. Jakým způsobem? – p. způsobová

Bydlí tam, kde lišky dávají dobrou noc. Kde bydlí? – p. místní

Zdá se, že trefil hřebík na hlavičku. Kdo co, jaká věc se zdá? podmětná

Sešli se, aby dali hlavy dohromady. Za jakým účelem se sešli? p. účelová

Stáli tam, kde byla hlava na hlavě. Kde stáli? p. místní

Nevěděl, kde mu hlava stojí. Kde stál? p. místní

 

S. 98/1.a

Babičku…

  • 1H, co 2V – podmětná
  • Kdo co, jaká věc babičku zajímalo /zajímala/?

Protože sníh…

  • Protože 1V p. příčinná,2H
  • Proč bylo v řece hodně vody?

Budeme-li mít…

  • -li 1V p. podmínková, 2H
  • Za jaké podmínky půjdeme s kamarády …?
  • jenom –li je spojka /je taková zvláštní, ale dobře se pamatuje, můžeme místo ní dát jestliže/

Když jsme …

  • Když 1V p. časová, 2H, že 3V předmětná
  • hlavní větou se ptáme na obě vedlejší věty, 1V je od ní vlevo, 3V je od ní vpravo, obě jsou na stejné úrovni závislosti
  • 1V Kdy jsme viděli? 3V Koho co, jakou věc jsme viděli?

Ministr …

  • 1H, že 2V předmětná
  • Před kým čím, jakou věcí varuje ministr?

 

s. 99/3

Ještě nevíme, kam půjdeme na střední školu.

  • 1H, kam 2V předmětná
  • Ještě nevíme koho co, jakou věc?

V pohádce se objevil kočár, který byl tažený čtyřmi bílými koňmi.

  • 1H, který 2V přívlastková
  • V pohádce se objevil jaký kočár?

Když vhodili kotvu do vody, jachta se zastavila u břehu ostrova.

  • Když 1V p. časová, 2H
  • Kdy se jachta zastavila u břehu ostrova?

Sousedovy kočky, které se vyhřívaly na slunci, se blaženě protahovaly.

  • 1H, které 2V přívlastková vložená
  • Jaké sousedovy kočky se blaženě protahovaly?

Než jsme vystoupili na jeviště, rychle jsme si zopakovali texty básní.

  • Než 1V p. časová, 2H
  • Kdy jsme si rychle zopakovali texty básní?

Bylo zřejmé, že nám autobus ujede.

  • 1H, že 2V podmětná
  • Kdo co, jaká věc bylo /byla/ zřejmé /zřejmá/?

Nevíte, kdo přinesl tuto květinu?

  • 1H, kdo 2V předmětná
  • Koho co, jakou věc nevíte?

místech, kde řeka zatáčí, je největší hloubka.

  • 1H, kde 2V přívlastková vložená
  • jakých místech je největší hloubka?

Šlechta dříve chovala pávy, aby jimi okrášlila zámecké parky.

  • 1H, aby 2V p. účelová
  • Za jakým účelem chovala šlechta pávy?

 

S. 99/4

Milena…

  • 1H a 2H, že 3V předmětná
  • Kamarádkám řekla koho co, jakou věc?

Turisté informovali…

  • 1H, že 2V předmětná
  • Turisté informovali správce parku o kom o čem, o jaké věci?

Matematika…

  • 1H, protože 2V p. příčinná
  • Proč je matematika jednou z nejdůležitějších věd?

Když přijel …

  • Když 1V p. časová, 2H
  • Kdy uviděl u cesty hořet keř?

Protože měl…

  • Protože 1V p. příčinná, 2H a 3H
  • Proč se mu leskly oči?

Přejeme si…

  • 1H, aby 2V předmětná
  • Přejeme si koho co, jakou věc?

Když včas …

  • Když 1V p. časová, 2H
  • Kdy budeme moci sklízet již v červenci?

Protože začalo …

  • Protože 1V p. příčinná, 2H a 3H
  • Proč přišli Filipovi kamarádi…?

Velice jsme se…

  • 1H, když 2V p. časová
  • Kdy jsme se velice zasmáli?

 

S. 99/5

Vítězná branka, která nám zajistila postup do finále, padla v poslední minutě.

  • 1H, která 2V přívlastková vložená
  • Která vítězná branka padla v poslední minutě?

Zvíře zpozornělo, protože zpozorovalo nepřítele.

  • 1H, protože 2V p. příčinná
  • Proč zvíře zpozornělo?

Nevěděl jsem, že trénink bude tak namáhavý.

  • 1H, že  2V předmětná
  • Nevěděl jsem koho co, jakou věc?

Ptáče, které zřejmě vypadlo z hnízda, se samo nedokázalo dostat zpět.

  • 1H, které 2V přívlastková vložená
  • Jaké ptáče se samo nedokázalo dostat zpět?

Přestože jsme žádost podali na obecní úřad již před měsícem, dosud jsme neobdrželi odpověď.

  • Přestože 1V p. přípustková, 2H
  • I přes co jsme neobdrželi odpověď? + přípustková spojka přestože

Na půdě jsme objevili staré věci, které tam odložila naše babička.

  • 1H, které 2V přívlastková
  • Jaké staré věci jsme objevili na půdě?

Pátrali tam, kde mohl být poklad ukryt.

  • 1H, kde 2V p. místní
  • Kde pátrali?

 

Pracovní sešit

S. 43/8 Příslovečné věty

1. místní, Kde stál? 2. časová Kdy ji zasnoubili? 3. přípustková I přes co souhlasil? 4. způsobová Jakým způsobem plakala? 5. měrová Do jaké míry plakala? Jak moc plakala? 6. příčinná Proč povolali doktora? 7. účelová Za jakým účelem přišel doktor? 8. podmínková Za jaké podmínky by se zánět zhoršil?

s. 43/9

1. protože b, 2. přestože a, 3. aby a, 4. když b, 5. i když c, 6. poněvadž b, 7. aby c, 8. až a

 

s. 44/11

aby je pak sousedům… - účelová

protože se mu to vyplácelo – příčinná

když mu bylo … časová

protože prodával skvěle – příčinná

aby si mohli zákazníci… účelová

než jej zakoupí – časová

= 6 vět

 

NOVÁ PRÁCE

Učebnice

s. 101/cv. 2 /věta „jak se dívá z okna“ je věta doplňková, neučili jsme se/

 

Nové učivo /není úplně nové, bere se na I. stupni, my ho opakujeme a rozšiřujeme/

Tohle se naučíte z příručky:

Podle postoje mluvčího k obsahu věty je dělíme na:

  • oznamovací
  • rozkazovací
  • přací
  • tázací
  • zvolací

 

Věty oznamovací něco tvrdí, oznamují. Píšeme za nimi tečku. /Zítra jdeme do školy./

Věty rozkazovací vyjadřují rozkaz, vybídnutí, zákaz. Píšeme za nimi vykřičník, nebo tečku. /Pojď. Pomoz mi!/

Věty přací vyjadřují přání. Píšeme za nimi vykřičník. /Kéž bychom vyhráli! Ať už přestane ten vítr!/

Věty rozkazovací a přací se souhrnně nazývají žádací.

Věty tázací vyjadřují otázku. Píšeme za nimi otazník. Dělíme je na:

  • otázky zjišťovací – můžeme na ně odpovědět ANO, NE /Vyhráli jste? Ano. Ne./
  • otázky doplňovací – nemůžeme na ně odpovědět ano, ne. /Kolik je ti let? Patnáct./
  • otázky vylučovací – v odpovědi vybereme jednu z nabízených možností. /dal by sis kávu, nebo čaj?/
  • řečnická otázka – nevyžaduje odpověď. /Proč se to muselo stát zrovna mně?/

Věty zvolací vyjadřujeme jimi i citový poměr k tomu, co říkáme – např. radost, údiv, odpor apod. Na počátku věty zvolací stojí často citoslovce nebo částice. Píšeme za nimi vykřičník.

/Ach,  to je krása!/

 

To se fakt naučte, to se bude zkoušet!

 

Uč. s. 75/cv. 4.a

Uč. s. 75/5. a, b

 

Pracovní sešit

s. 30/3 Doplň vhodné odpovědi k otázkám doplňovacím – budou obsahovat informaci – zjišťovacím – doplníš ANO, NE – vylučovacím – zvolíš jednu možnost. Při doplnění otázek si musíš dobře přečíst odpověď.

s. 30/4

 

Další cvičení do ŠS

Urči druhy vět podle postoje mluvčího ke skutečnosti a doplň vhodné znaménko za větou:

1. Půjdeme vás aspoň kousek cesty vyprovodit

2. Mohl bych se vás na něco zeptat

3. Prohlédněte si to tady

4. Kdo z vás mi může pomoci

5. Kéž bychom už měli tu zkoušku za sebou

6. Bože, to je krása

7. Ihned pojď domů

8. Chtěl bych vám za všechno poděkovat

9. Nechcete jít také s námi

10. Nerušit

11. Hurá, my jsme vyhráli

12. Pozdravuj od nás oba rodiče

13. Ať se vám to podaří

14. Proč jsi nám to neřekl dřív

15. Chceš chleba s máslem, nebo si dáš raději pizzu?

16. To jsme se ale zapotili

 

Tentokrát opravdu nové učivo

Vybrala jsem to z příručky, tohle všechno se musíte naučit, když si to dobře přečtete, tak to zase tak složité není.

Podle členitosti dělíme věty na:

  • dvojčlenné
  • jednočlenné a větné ekvivalenty

 

Věty dvojčlenné můžeme rozdělit na část podmětovou a část přísudkovou. Př. Můj tatínek/ vstával o šesté ráno. Patří sem i věty s nevyjádřeným a všeobecným podmětem.

Věty jednočlenné nemůžeme rozdělit na část podmětovou a část přísudkovou. Neobsahují podmět, jen neosobní „ono“. Obsahují určitý tvar slovesa.

Vyjadřují:

  • přírodní jevy /Prší. Je slyšet bouřku. – 4. p./
  • tělesné stavy /Bolí mě v zádech. Loupá mě v kříži./
  • duševní stavy /Velice se mi stýská. Chtělo se jí plakat./
  • smyslové vjemy: /Bude zvonit. V kamnech praská./

 

Často jsou po tvarech: je nutno /studovat/, je možno /se objednat/, je třeba /po sobě uklízet/.

Větné ekvivalenty neobsahují určitý tvar slovesa. Základem je:

  • podstatné, přídavné jméno nebo příslovce. Často jde o nápisy, nadpisy, názvy, oslovení /Čekárna. Petře! Velmi dobře. Kabinet českého jazyka./
  • citoslovce /Hej rup! Au!/
  • infinitiv /Nerušit!/
  • částice /Ano. Zajisté./

 

Uč. s. 76/2.a - do ŠS, u dvojčlenných podtrhni rovně podmět, vlnovkou přísudek

Uč. s. 77/3 – přepiš a urči, jestli je věta jednočlenná, dvojčlenná

Uč. s. 77/5.a – udělej si to ústně nebo přes folii, pilní mohou do ŠS

 

Kontakt

Základní škola Velešín Družstevní 340
Velešín
382 32

ID schránky: ytxmtwc

IČO: 00583723
380 331 614 mail@zsvelesin.cz