Dějepis

Dějepisná příprava XI. – na týden od 1. 6. do 5. 6.

ŘEŠENÍ MINULÝCH POZNÁMEK

 

Maxmilián, Rudolf a Matyáš Habsburský 15. – 16. století /uč. s. 129 – 133/

Habsburkové byli katolíci, kdežto v českých zemích byla převaha křesťanských nekatolíků. Ferdinandův syn Maxmilián ústně schválil v České konfesi svobodu náboženského vyznání pro všechny křesťany v českém království. Nejvýznamnějším z těchto Habsburků byl Rudolf II., syn Maxmiliána. Rudolf strávil mládí u svého strýce, španělského krále Filipa II. Habsburského. Hluboká katolická zbožnost a nádhera španělského dvora ho ovlivnily na celý život. Z obavy před útokem Turků na Vídeň přesunul Rudolf Habsburský dvůr do Prahy a zvolil ho za hlavní město habsburské říše. Rudolf mluvil několika jazyky a měl velký všeobecný přehled. Do Prahy zval řadu významných umělců a vzdělanců. V císařových službách bádali Tycho de Brahe a Johannes Kepler, lékař Johannes Jessenius, který zde provedl v Čechách poprvé pitvu. Rudolf podepsal českým stavům /česká společnost byla rozdělena na tzv. stavy/ tzv. Rudolfův Majestát, který potvrzoval dřívější ústní slib Maxmiliána. Listina zaručovala v zemi náboženskou svobodu. Po Rudolfově smrti nastoupil jeho mladší bratr Matyáš a za hlavní město opět zvolil Vídeň.

 

Evropské hospodářství v 16. století

Většina lidí žila na venkově. Rolníci rozšiřují pole, lépe obdělávají půdu, rozšiřuje se používání železného pluhu, tím se dosahuje větších výnosů. Zemědělskou výrobu začíná organizovat také šlechta, která zakládá velkostatky /ovčíny, pivovary, rybníky…/.

Řemeslníci používají dokonalejší nástroje a lépe organizují práci v dílnách. Využívají zdokonalené vodní kolo a více větrných mlýnů. Při předení se využívá kolovrat. Roste poptávka po papíru a střelných zbraních.

Na rožmberském velkostatku největší výnosy vykazovalo třeboňské rybníkářství, kterému jeho vrcholnou podobu vtiskl Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Další vzkvétající odvětví bylo pivovarnictví. Rožmberkové dále podnikali v dálkovém obchodu se dřevem, v chovu hovězího dobytka, výrobě másla a sýrů, pro vlastní potřeby chovali drůbež a vepřový dobytek, začali s chovem ovcí.

 

ÚTERÝ 2. 6.

Třicetiletá válka /1618 – 1648/ uč. s. 134 – 137, INTERNET

Roku 1618 došlo v Praze k 2. pražské …………………………..– z oken Hradu byli pražskými evangelíky vyhozeni královští místodržící Slavata a Martinic a jejich písař Fabricius /přežili/. Defenestrace zahájila české stavovské povstání, a tím i třicetiletou válku. Důvod defenestrace a povstání: evangelíkům /tedy protestantům, nekatolíkům/ vadilo, že katolíci porušují náboženskou svobodu, kterou evangelíkům zaručoval dokument Rudolfa II. zvaný R…………………… majestát. Zaútočili tedy na císařské úředníky. Evangeličtí stavové /= zástupci šlechty a královských měst/ shromažďovali vojsko, sesadili z trůnu ………………… Habsburského a zvolili českým králem ……………………….. ……………………….z německého knížectví. Byl nekatolík. Válka s Habsburky byla zahájena. Stavové i Habsburkové hledali v Evropě spojence, do války byla nakonec vtažena celá západní a střední Evropa. 1. fáze – válka česká trvala od roku 1618 do rozhodující  bitvy na ……………………….... ……………………… 8. 11. 1620, na kterou byla stavovská vojska špatně připravena, a Habsburkové vyhráli.  Hlavní boje se odehrávaly ve Svaté říši římské. Každý zúčastněný stát sledoval své konkrétní cíle. Náboženské důvody ustoupily do pozadí. Bojovalo se o moc a zisk nových území. Výsledkem byla bída a zpustošené země. Hlad, nemoci, vraždění civilního obyvatelstva, drancování. České království bylo válkou velmi zničeno. Obyvatelstvo se snížilo o třetinu. Některé vesnice byly vyvražděny a vypáleny, už se neobnovily. Š…………………. odvezli z Pražského hradu Rudolfovu uměleckou sbírku. Válku nakonec ukončilo ujednání zvané ……………………….. mír – roku 1648.

 

Podívej se na: www.slavne-dny 8. 11. Den bitvy na Bílé hoře

21. 6. Den popravy 27 českých pánů

 

 

STŘEDA 3. 6.

Přečti si následující přednášku Dr. Vlnase, opiš /vytiskni/ otázky a odpověz na ně:

 

Nadpis: TŘICETILETÁ VÁLKA – VÁLČENÍ, MÍROVÁ SMLOUVA

1. V 16. st. dochází ke změně ve válčení. V čem změna spočívala?

2. Co, kdo byli mušketýři a mušketa?

3. Jakou úlohu měli ve vojsku myslivci?

4. V které části roku se v období od 16. století válčilo? Proč? Byla tedy roční doba z tohoto hlediska vybrána vhodně?

5. Jakou úlohu hrál ve třicetileté válce Albrecht z Valdštejna?

6. Kdo ho připravil o život a proč?

7. Za panování Karla IV. byla k českému království připojena Horní a Dolní Lužice. Proč není dnes stále součástí České republiky?

8. Jaké vojsko plenilo české země od roku 1639 do roku 1648?

9. Ve kterých městech probíhalo jednání o míru po skončení třicetileté války, jak se silnici mezi těmito městy dodnes říká?

10. Které dva nové evropské státy vznikají /= získaly mezinárodní uznání/ roku 1648?

11. Jaké procento obyvatelstva zahynulo během třicetileté války?

 

 

PhDr. Vít Vlnas: Vestfálská mírová smlouva /LŠH 2018/

= vedoucí katedry dějin křesťanského umění KU

České stavovská povstání

Symbolicky začíná II. pražskou defenestrací – 23. 5. 1618. Válčení za třicetileté války vycházelo ze změny válčení v 16. st. Jízda je nahrazena masami pěšáků a palnými zbraněmi. Základním útvarem byly tercie = taktické útvary pěšího vojska, tzv. ježkové – tyto útvary prorážejí nepřátelskými vojsky.

Tercie byla tvořena mušketýry /ne ti z Dumasových Tří mušketýrů/. Základem je asi 7 kg a 1,60m dlouhá mušketa, která střílela jen opřená o hůl, to tahal mušketýr s sebou. Měl i meč, po vystřelení několika mušketýrů se vojáci zahalili do oblaku dýmu ze střelného prachu. Mušketýři absolvovali velký výcvik, aby se nepobili mezi sebou. Mušketa se ovládala 63 povely bubnu. Mušketýr nemohl být hlupák. Za minutu mohl vystřelit 2x. Cíl zasáhl až na 150 m. Nebyli to ostrostřelci, nestříleli na 1 cíl, stříleli do TERCIE. Existovali i ostrostřelci, to byli myslivci – dnes bychom řekli snejpři – stříleli na důstojníky, aby vyvolali chaos.

Pikenýři – byli v symbióze s mušketýry. Pikenýr pomocí kopí chránil sebe a mušketýra před jízdou – kůň proti hradbě kopí nejde. Vystřelili mušketýři, pak nastoupili pikenýři, 1. linie mušketýrů ustoupila a nabíjela, nastoupila 2. linie mušketýrů… Tercie nevypadala spořádaně jako na obrázku. Mladí vojáci byli stavěni mezi starší a zkušené. Za třicetileté války nebojovali dvacetiletí zelenáči. Žoldnéři byli starší zkušení vojáci, kteří s sebou brali i rodiny s dětmi.

Kyrysníci – to bylo těžké jezdectvo. Stříleli z těžkých pistolí – bambitek – a zkrácených mušket. Kyrysníci najížděli na tercii.

Dělostřelectvo sloužilo k dobývání pevností – kanóny byly ve vojsku v omezeném množství – byl to spíš psychologický moment. Byli to řemeslníci, byli drazí. Dostávali žold v plné výši, dělo bylo jejich.

Šikování vojsk trvalo déle než bitva samotná. Hledalo se vhodné bojiště a vhodné počasí. Od podzimu do jara se neválčilo kvůli počasí. Na Bílé hoře v listopadu to byla ojedinělá záležitost a ještě před bitvou to vypadalo, že to odvolají.

              Za stavovského povstání byli aktivováni spojenci v zahraničí, a to na obou stranách. Byl to evropský konflikt. Katolická liga X protestantská unie. Pojem třicetiletá válka byl stanoven mnohem později. Nikdo ten konflikt nechápal kompaktně, byl to sled válečných konfliktů. R. 1630 vpadnou do střední Evropy Švédové, pak se spojí s Francouzi a vedou dohromady boj proti Habsburkům. Třicetiletá válka byla na počátku prezentována jako náboženská – ale nebyla to pravda, pak se spojili katolíci s protestanty proti Habsburkům. Ale zůstala jako poslední válka izolována v Evropě, neválčilo se v zámoří. Zároveň se vedl boj o hegemonii v severní Evropě.

Albrecht z Valdštejna

Byl velitelem císařských vojsk, vytlačuje Dány z Moravy, vytváří vévodství frýdlantské, sídelním městem tohoto vévodství bylo město Jičín. V letech 1629/30 byl na vrcholu moci. Roku 1630 byl odvolán z čela vojska. Valdštejn shromáždil ve svých rukou velkou moc – byl obtížně přijatelný pro říšské kurfiřty v katolické lize, kurfiřti dali ultimátum císaři Ferdinandu II. – ten to s těžkým srdcem udělá a Valdštejna odvolá. Valdštejn je soukromník a je naštvaný. Císaři to vrátí, když do střední Evropy vtrhne Švéd Gustav Adolf s vojskem. Švédsko-saská armáda pokračuje do Čech směrem na Vídeň. Valdštejnovi r. 1632 pomáhá císaři, vytlačuje Sasy z Čech a míří za Švédy k severu. Současně vyjednává i s císařovými protivníky – s českými exulanty, se Švédy,… Svede r. 1632 velkou bitvu se Švédy, padne Gustav Adolf. Má nezletilou dceru Kristýnu. Přichází Valdštejnův konec – ztratí důvěru přátel i nepřátel. Valdštejnovi vlastní generálové pak Valdštejna zapíchnou – těší se na jeho majetek.

            Doopravdy se neví, jestli Valdštejn císaře zradil, nebo ne. Ferdinand III. Chce mír, za jeho života se jen válčí. Roku 1635 sjednává pražský mír se Saskem – Habsburkové odstupují Horní a Dolní Lužici Sasku!!!

            Francie: „Kardinál Richelieu nebyl taková svině, jak ho ukazují Tři mušketýři, ale byl to vynikající politik, pragmatik,“ říká dr. Vlnas. Nelibě pozoruje stoupající vliv Habsburků, především španělských. A tak se Francie postaví na stranu slabšího – tedy Švédů. Poslední zoufalá část války nemá žádný řád a smysl. Švédové chtějí znovu do střední Evropy, Habsburkové to vždycky nějak odrazí. Pro české země i Moravu to znamená od roku 1639 téměř stálou švédskou přítomnost. Válčí se tu, probíhají tu krvavé bitvy – největší je u Jankova u Votic = nejkrvavější bitva třicetileté války na našem území. Roku 1648 jsou Švédové v Praze, dobudou Malou Stranu a Hradčany, přes Vltavu se nedostanou.

Vestfálský mír: Jednání probíhala ve městech Münster a Osnabrück. Na radnicích probíhala mírová jednání. Dodnes se té silnici mezi těmito dvěma městy říká Friedenstrasse = silnice míru. Obě města v době mírových jednání ožila – ostrůvky míru uprostřed válčící Evropy. Jednání začala v době války, diplomaté jednali i s doprovody v soukromých domech. Zvýšily se ceny všeho, diplomaté byli bohatí. Dařilo se obchodu, řemeslu, pronajímání domů, prostituci… Jednací řečí byla naposledy v dějinách LATINA, mírové smlouvy byly psány latinsky.

24. 10. 1648 byl sjednán vestfálský mír /pouze Münster leží ve Vestfálsku, Osnabrück je v Sasku/. Je to celá řada svazků, není to jedna smlouva. „Der Friedensreiter“ /mírový jízdní posel/ po podepsání smlouvy vyjel na koni do válčících zemí, aby ohlásil konec válečných operací. Začátkem listopadu přijel do Prahy. Měl na zádech dlouhou trumpetu, byl to znak parlamentáře.

Vítězem války bylo Švédsko. Posílilo, stalo se hegemonem v severní Evropě /na úkol Dánska, Polska a hanzovních měst – např. Brém/. Francie se zahojila na úkol Španělska a části SŘŘ. Braniborsko + oblasti ve středním Německu se tlačí k Rýnu. Sasko + Lužice.

Roku 1648 získaly mezinárodní uznání Nizozemsko a Švýcarsko.

Habsburkové: mají svrchovanou moc na území Čech a Moravy, upadla moc císaře v rámci SŘŘ.

Oběti a poražení: především v morální rovině = česká evangelická emigrace a papežská kurie. Papeži vadí, že se v mírových dohodách dohodli protestanti a katolíci. Papež nepřijal výsledky vestfálského míru – „s ďáblem /protestanty/ se nedomlouvá.“

J. A. Komenský – v dopise švédskému kancléři píše, jak evangelíky všichni opustili, podle vestfálského míru se exulanti nemohli vrátit. Švédové ale české evangelíky neopustili, opustila je německá protestantská knížectví.

Všichni byli poraženi v tom, že Evropa byla zbídačená, hospodářsky a demograficky rozvrácená, ale hlavně to byla morální porážkaposunuly se hranice toho, co je možné a nemožné. Úbytek obyv. – až 50 % v severní Evropě, některých německých knížectvích. V českých zemích 31 – 40 % - nebyly na tom nejhůř.

Nevyřešilo se: Francie X Španělsko

                          Křesťanská Evropa X Turci – byly pokusy zatáhnout Turky do války, Turci se nenechali. Turci byli překvapeni, jak se evropští vojáci za války zlepšili oproti Turkům. Lidstvo se naučilo řešit válečné konflikty jednáním. Už nikdy v Evropě neprobíhaly války pod záminkou náboženství.

 

Kontakt

Základní škola Velešín Družstevní 340
Velešín
382 32

ID schránky: ytxmtwc

IČO: 00583723
380 331 614 mail@zsvelesin.cz