Dějepis

Dějepisná příprava XII. – na týden od 8. 6. do 12. 6.

 

ŘEŠENÍ MINULÝCH POZNÁMEK

Třicetiletá válka /1618 – 1648/ uč. s. 134 - 137

Roku 1618 došlo v Praze k 2. pražské defenestraci – z oken Hradu byli pražskými evangelíky vyhozeni královští místodržící Slavata a Martinic a jejich písař Fabricius /přežili/. Defenestrace zahájila české stavovské povstání, a tím i třicetiletou válku. Důvod defenestrace a povstání: evangelíkům /tedy protestantům, nekatolíkům/ vadilo, že katolíci porušují náboženskou svobodu, kterou evangelíkům zaručoval dokument Rudolfa II. zvaný Rudolfův majestát. Zaútočili tedy na císařské úředníky. Evangeličtí stavové /= zástupci šlechty a královských měst/ shromažďovali vojsko, sesadili z trůnu Ferdinanda II. Habsburského a zvolili českým králem Fridricha Falckého z německého knížectví. Byl nekatolík. Válka s Habsburky byla zahájena. Stavové i Habsburkové hledali v Evropě spojence, do války byla nakonec vtažena celá západní a střední Evropa. 1. fáze – válka česká trvala od roku 1618 do rozhodující  bitvy na Bílé hoře 8. 11. 1620, na kterou byla stavovská vojska špatně připravena a Habsburkové vyhráli.  Hlavní boje se odehrávaly ve Svaté říši římské. Každý zúčastněný stát sledoval své konkrétní cíle. Náboženské důvody ustoupily do pozadí. Bojovalo se o moc a zisk nových území. Výsledkem byla bída a zpustošené země. Hlad, nemoci, vraždění civilního obyvatelstva, drancování. České království bylo válkou velmi zničeno. Obyvatelstvo se snížilo o třetinu. Některé vesnice byly vyvražděny a vypáleny, už se neobnovily. Švédové odvezli z Pražského hradu Rudolfovu uměleckou sbírku. Válku nakonec ukončilo ujednání zvané Vestfálský mír – roku 1648.

 

TŘICETILETÁ VÁLKA – VÁLČENÍ, MÍROVÁ SMLOUVA

1. Jízda byla nahrazena masami pěšáků a palnými zbraněmi

2. Mušketýři byli vojáci, kteří bojovali se zbraní zvanou mušketa. Mušketa byla asi 7 kg a 1,60m dlouhá palná zbraň, která střílela jen opřená o hůl. Mušketu i hůl nosil /doslova tahal/ mušketýr s sebou do boje.

3. Myslivci měli v bitvě úlohu ostrostřelců, dnes bychom jim říkali „snejpři“– stříleli na důstojníky, aby vyvolali chaos.

4. Válčilo se v létě kvůli příznivému počasí. Bitva na B. h. nebyla z hlediska roční doby vybrána dobře.

5. Albrecht z Valdštejna byl velitelem císařských vojsk, tedy vojsk Habsburské monarchie, tedy vojsk rakouského císařství.

6. Valdštejna zabili Valdštejnovi vlastní generálové – těšili se na jeho majetek.

7. Habsburský císař Ferdinand III. sjednal mír roku 1635 se Saskem /aby mohl přestat se Saskem válčit/ a za to, že s tím Sasko souhlasilo, odstoupil Sasku Horní a Dolní Lužici. Tím o ně Habsburská rakouská monarchie definitivně přišla a v roce 1918 při vzniku Československé republiky ho Rakousko nemohlo naší republice vrátit, protože už ho nemělo.

8. Švédové

9. Jednání probíhala ve městech Münster a Osnabrück. Dodnes se té silnici mezi těmito dvěma městy říká Friedenstrasse = silnice míru.

10. Nizozemí a Švýcarsko

11. Úbytek obyv. – až 50 % v severní Evropě, některých německých knížectvích. V českých zemích 31 – 40 % - nebyly na tom nejhůř.

 

ÚTERÝ 9. 6.

České země za třicetileté války /uč. s. 135 – 141/

            Po bitvě na Bílé hoře nařídil nový císař ………………….. Habsburský potrestat účastníky stavovského odboje tak tvrdě, aby se již nikdy neodvážili povstat. R. …………. bylo na Staroměstském náměstí popraveno 27 českých pánů. Roku ………… vydal císař Obnovené……………….. …………………... Stálo v něm, že Habsburkové mají …………………… ……………………. na český trůn, ve státních úřadech je němčina zrovnoprávněna s češtinou, jediným povoleným náboženstvím bylo křesťanské ………………… náboženství. Moc stavů /královských měst a šlechty/ byla velmi omezena. Kdo ze šlechticů nebo měšťanů odmítl přestoupit na katolickou víru, musel opustit zemi. Velké množství lidí především z řad šlechty odešlo do emigrace. Odešel i učenec a biskup Jednoty bratrské…………… …………. ……………... Z vítězství Habsburků těžila domácí katolická prohabsburská šlechta i královi velitelé a dvořané cizího původu. Král jim přiděloval panství po české šlechtě, která odešla ze země.

 

STŘEDA 10. 6

Jan Amos Komenský /uč. s. 140 – 141/

Vypiš si poznámky podle osnovy:

1. kdy a kde se narodil, umřel – město a stát

2. dětství, dospívání - studia

3. náboženská příslušnost – rodiče byli členy křesťanské protestantské církve Jednoty bratrské a DOPIŠ syn Jan se stal…

4. rodina, zaměstnání

5. jeho situace po porážce stav. povstání na Bílé hoře

6. kde působil po odchodu ze země – vypiš z mapky – místa, stát

7. Komenského názor na vzdělání = 1. odstavec na s. 141

8. Vypiš jeho učebnice, čeho se týkaly – i latinský název

9. Komenského dílo Obecná porada … - čeho se týkala

10. viz lišta s. 141 vpravo: 4 stupně výchovy, jeho definice školního roku

11. s. 141/ot. 1 + najdi na internetu, kdy se slaví Mezinárodní den učitelů a proč v tento den

 

Kontakt

Základní škola Velešín Družstevní 340
Velešín
382 32

ID schránky: ytxmtwc

IČO: 00583723
380 331 614 mail@zsvelesin.cz