Český jazyk

DOMÁCÍ PŘÍPRAVA Z ČESKÉHO JAZYKA VIII. NA TÝDEN OD 11. DO 15. KVĚTNA

Řešení minulých cvičení:

 

Učebnice

S. 104/4

na pánvi /písni/, psi /páni/, u hradby /ženy/, mezi duby /hrady/, nacházeli jsme koho co houby /ženy/, kosi /páni/, po Labi /růži/, vory, s jestřáby /pány/, se sokoly /pány/, svolávali koho co psy /pány/, u Sázavy /ženy/, ze slámy /ženy/, bez soli /kosti/, na návsi /kosti/, pod lipami /ženami/, tabuli /růži/, Vltavy /ženy/, na židli /růži/, husy /ženy/, stodoly /ženy/, seděli holubi /páni/

 

S. 104-105/2

Popínavý /mladý/ svlačec pokryl celý /mladý/ plaňkový /mladý/ plot.

… z našich slohových /mladých/ úkolů se zajímavými /mladými/ náměty.

Psí /jarní/ čich… V krku mu uvízla rybí /jarní/ kost. … hovězí /jarní/ jazyk. Tonda byl zběhlý /mladý/ v matematice. Roman si koupil nový /mladý/ motocykl. … světlý /mladý/ svetr. Malí /mladí/ medvědi jsou velmi hraví /mladí/. Ptal se na cestu do Čapkovy – čí - /matčiny/ ulice. Učili jsme se dvě Žáčkovy – čí /matčiny/ básně. Na nebi poletovali papíroví /mladí/ draci – zživotňující zakončení –ci – viz příručka, shoda PS s Po.

 

S. 105/3

Pavlovi /matčini/ kamarádi, hladoví /mladí/ domorodci, Nezvalovy /matčiny/ básně, modroocí hoši, Jindrovi /matčini/ bratři, zpěvákovi /matčini/ posluchači, hokejoví /mladí/ fanoušci, draví /mladí/ jestřábi, škodliví /mladí/ motýlci, zlí /mladí/ útoční psi

 

S. 105/1

hlasy utichly, pobíhali psi, cyklisté se ztráceli, zářily oči, koně cválali, vyzkoušeli jsme (my všichni), závodníci se připravili, trávníky se zazelenaly, všichni se rozesmáli, stromy šuměly, větve se ohýbaly, piloti přistáli, udělali byste (vy všichni), tatínek a bratr si koupili, babička a dědeček sbírali, přelétli čápi, děti jely, se poděly barvy, vyběhly srny

 

Pracovní sešit

S. 49/2

Opravená slova: zapýřila, /sbíraly/ pyl, sirup, líže, sýrový, zíval

49/4

vydra, mlýn, nábytek, kobyla, sýr, netopýr, sýček

Tajenka: výborný

50/6

v posteli, číslo obuvi, měl dva psy, zalévala květiny konví, ovce se pásly v jeteli, řeknu to strýčkovi – pánovi – podst. jm., mluvil se svými učiteli, auto projelo několika tunely, sýpka s obilím, automobily přijížděly

1.I, 2.E, 3.F, 4.C, 5.A, 6.J, 7.B, 8.G, 9.D, 10.H

 

S. 50/7

Tajenka: PANTHEON

obílí v pytli, sbíral motýly, nakrmit psy, na poli, vázy s vodou, viděl jsem lvy, červi v třešních, jsou to šelmy, rozumíš si s Italy, pozoroval datly, s květinami, byli tam Francouzi, podkovy

 

S. 50/8

trsy bledulí, celou vsí, lvi v kleci, maso s mrkví, v neděli, žáci se svými učiteli, s Němci, Španěly a Angličany, psi

 

S. 51/9

Dědeček chová včely a potřebuje pro ně nové včelí úly. Seznámil jsem se s Pavlovými /matčinými/ rodiči. Kluci běhali po louce bosi /mládi/. Nemám rád husí játra. Kaluž se hemžila droboučkými červíčky. Pojedeme na výlet do Karlových /matčiných/ Varů. Nemluv s cizími /jarními/ lidmi.

 

S. 51/10

o holubím /jarním/ vrkání, růžoví /mladí/ medvídci, Jeníkovy /matčiny/ sestry, s husími /jarními/ játry, Emini /matčini/ dědečci, bratrovy /matčiny/ knihy, s novými /mladými/ věcmi

 

S. 51/12

Ruce /nohy, uši/ mě zábly od mrazu. Ještěrky se vyhřívaly na kamenech. Zuzka a Hanka ve třídě seděly vedle sebe. Komáři nám pískali kolem uší. Zuzka a Petr ve třídě seděli vedle sebe. Lampy v naší ulici už svítily.

 

S. 51/13

1. sloupeček: oči zářily, učitelé vyprávěli, motýli létali, kolegové pracovali

2. sloupeček: lidé se koupali, dny se krátily, Jana a Hana spaly, děti plakaly, kuřata pípala

3. sloupeček: sloni troubili, my jsme plavali, turisté chodili, labutě vzlétly, dělitelé dělili

4. sloupeček: bratři si hráli, rodiče čekali, růže voněly, hrady byly, draci létali,

5. sloupeček: krabice spadly, uši slyšely, pachatelé utekli, havrani seděli

 

s. 52/14

Opravená slova:  (myslivci) ulovili /r. muž. živ./, (tatínek s dědečkem) – r. muž. živ. opravili, (Jirka s Pavlem) r. muž. živ. pospíchali, (žáci) r. muž. živ. napsali, (tatínek s maminkou) přednost má r. muž. živ. nakoupili, rostly – r. muž. než. (lišejníky), (mraky) r. muž. než. se hnaly, (dívky) r. ženský připravily

 

 

 

S. 52/15

zkazily – zuby – r. muž. než., Jeníček a Mařenka – přednost má r. muž. živ. – zabloudili, křičeli – pávi – r. muž. živ., Jirka s Adamem – r. muž. živ. hráli, vojáci – r. muž. živ. – cvičili, táhli – koně – r. muž. živ., jsme se procházeli – my všichni, děti – v množ. čísle r. ženský – usnuly

 

Čtvrtek 7. 5.

TVAROSLOVÍ

Výchozí text:

Po (předložka) roce  (pád 6.)  1200 (číslovka) se začaly psát knihy a úřední (příd. jm.) písemnosti (pád 1.) (kost) nejen latinsky (příslovce), ale (spojka) i v národních (pád 6.) (jarní) jazycích. Základní (pád 7.) knihou pro (předložka) středověk (pád 4.) byla bible (podst. jm.). Velmi oblíbené byly legendy (pád 1.) ze života (pád 2.) svatých. K nejstarším (příd. jm.) česky (příslovce) psaným dílům (pád 3.) (město)patří písně (pád 1.) Hospodine, pomiluj ny a Svatý Václave (pád 5.) a rýmovaná Dalimilova (přídavné jm.) (otcův) kronika. K rytířské (mladý) kultuře (pád 3.) patřily (sloveso) i písně opěvující (příd. jm.) (jarní) statečné činy (PÁD 4.) hrdinů, ale také písně skládané (příd. jm.) na (předložka) počest krásných žen (PÁD 2.). Ty (zájmeno) zpívali potulní (mladý) pěvci (muž) trubadúři, v německých zemích (pád 6.) (růže) se jim (zájmeno) říkalo minesengři. Doprovázeli je (zájmeno) hrou (pád 7.) na loutnu. Šlechtici si je (zájmeno) (pád 4.) zvali na hrad.

Hrály se náboženské hry – např. vánoční o (předložka) narození (pád 6.) Ježíška a velikonoční o ukřižování a zmrtvýchvstání Krista, ty (pád 1.) se hrály v kostele. Za (předložka) kostelem (hrad) nebo v hospodě se hrály veselé (pád 1.) hry např. o hloupém (pád 6.) sedlákovi, o lakomci (pád 6.) (muž), nevěrné (příd. jm.) ženě…

1. U podtržených slov urči pád – opiš si jen slova

2. U tučně zvýrazněných slov urči slovní druhy

3. U slov psaných proloženým písmem urči vzor

 

Pátek 8. 5.

SKLADBA

PS

S. 47/23

Ráno /Puč/ šel /Ps/ náš /Pksh/ tatínek /Po/ do obchodu /Pum/ pro citrony /Pu – účelu/ čerstvé /Pksh/.

Maminka /Po/ od Vendulky /Pknesh/ umí /Ps/ nejlepší /Pksh/ medové /Pksh/ perníčky /Pt 4. p./

nejlepší medové = Pk postupně rozvíjející

 

s. 47/24

Napadlo mě, že po … podmětná

Půjdu na místo, kde je …přívlastková

Pepíček se ptal paní učitelky, ve které … předmětná /na koho co, jakou věc se ptal/

Dostal jsem informaci, že … přívlastková

Zdá se mi, že slyším … podmětná

 

S. 47/25

1H, že 2V předmětná

Kdybych 1V p. podmínková, 2H

1H, aby 2V p. účelová

 

S. 47/26

1. 1H, odkud 2V p. místní

2. Až 1V p. časová 2H

3. 1H, jak 2V p. způsobová

4. 1H, až 2V p. měrová

5. Jelikož 1V p. příčinná, 2H

6. 1H, aby 2V p. účelová

7. –li 1V p. podmínková, 2H

8. I když 1V p. přípustková

Tajenka: pravopis

 

S. 48

1.a, 2.b, 3.c, 4.a, 5.c, 6.a, 7.c, 8.c, 9.a /řekl mi to za jakým účelem – aby mi to vysvětlil/, 10.a, 12.c, 13.a, 14.b – za jakým účelem jsme šli do obchodu, 16.c

 

NOVÉ UČIVO

LITERATURA

Abych mohla zkontrolovat vaše zápisy do čtenářského deníku, pošlete mi na adresu evabickova@seznam.cz /vejde se tam větší příloha než na školní adresu/ ofocené zápisy – nejprve knihu evropských pověstí, později k 30. 5. Staré pověsti české. Pokud někdo nemůžete poslat zápisy tímto způsobem, napište, domluvíme se na předání sešitového čtenářského deníku. Ke korespondenci můžete využít školu on-line, školní adresu i soukromou adresu.

 

MLUVNICE

1. Opakování vět jednočlenných a dvojčlenných

V následujícím úryvku z III. dílu Zaklínače označ věty jednočlenné J, dvojčlenné D, větné ekvivalenty VE. U dvojčlenných vět podtrhni podmět a přísudek, pokud je podmět nevyjádřený, napiš ho do hranaté závorky:

Dívka Ciri se učí rychlosti a obratnosti. „Neječ, cvič! Útok, odskok! Paráda, půlpirueta! Paráda, celá pirueta! S jistotou na těch sloupcích! Co se třeseš? Úkrok, rána! Přidej! Bzučí mi z tebe v hlavě. Skoč a sekni! Tak! Velmi dobře!“

Brzy přestalo sněžit. Venku panoval tuhý mráz.

 

Společně se podíváme na učivo 7. ročníku, a to je slovesný rod. Slovesný – protože ho určujeme jen u sloves. Následující poučení jsem vytáhla z příručky, vy ho tam máte, podívejte se. V učebnici je poučení na s. 62 – 63.

2. Slovesný rod

Určujeme ho jen u sloves. Rozlišujeme dvojí rod:

  • Činný = podmět je původcem děje /něco dělá/. Příklady: čtu, směji se, koupal jsem se
  • Trpný = podmět není původcem děje. Příklady: Ta kniha je rozebrána. Vysílají se zprávy.

Slovesný rod trpný se tvoří dvěma způsoby:

  • Opisným tvarem trpným složeným z příčestí trpného a tvaru slovesa být, bývat. Tvary příčestí trpného končí na –n: napomínán, napomínána, napomínáno, …

                                              -t: rozbit, rozbita, rozbito

  • Zvratným slovesem v případě, že podmětem je věc. /Je-li podmětem živý tvor, pak se jedná o rod činný – viz výše/. Příklad: Dnes se v divadle hraje Lucerna. Dům se staví už dva roky.

 

UČEBNICE

S. 63/1.a – do ŠS podle zadání, dej pozor i na slovesný čas!

Příklad: Nepozorný chodec byl sražen autem. – slovesný rod je vyjádřen opisným tvarem trpným, skládá se ze tvaru slovesa byl – abychom dosáhli minulého času – a příčestí trpným sražen. Chodec není původcem děje, proto byl sražen nemůže být rod činný.

 

S. 63/2 – do Š podle zadání¨

Je to proti předchozímu cvičení opačný postup. Původce děje převedete do 1. pádu, tím se trpný rod převede do činného.

Příklad: Dva bělouši táhli kočár. Bělouši skutečně táhli kočár, sloveso je v činném rodě.

 

S. 63/3.a – do ŠS podle zadání

Příklad: zpozdit – příčestí trpné je zpožděn

 

S. 64/6 – vypiš do ŠS věty, ve kterých vyjadřuje zvratná podoba slovesa trpný rod

 

S. 64/8 – to není cvičení na slovesný rod, ale na významové rozdíly mezi podobnými slovy – vysvětli pomocí vytvořené věty nebo slovního spojení

 

PRACOVNÍ SEŠIT

S. 25/1, 2

 

 

 

 

 

 

 

 

Kontakt

Základní škola Velešín Družstevní 340
Velešín
382 32

ID schránky: ytxmtwc

IČO: 00583723
380 331 614 mail@zsvelesin.cz