Dějepis

Dějepisná příprava VII. – na týden od 11. 5. do 15. 5.

ŘEŠENÍ MINULÝCH POZNÁMEK

Protestantské církve a reformace /uč. s. 120, 121, slovník/

Reformace = hnutí, které usilovalo o nápravu církve. Při tomto hnutí vznikly nové křesťanské církve. Jejich stoupenci se nazývají evangelíci nebo protestanti. Neuznávají v církvi funkci papeže. O reformačním hnutí hovoříme od 16. století, i když v Čechách vznikla kališnická církev už v 15. století. Opakem protestantů jsou katolíci, kteří uznávají funkci papeže jako vedoucího církve.

Prvním představitelem reformace byl německý mnich a univerzitní učitel Martin Luther. Považoval se za pokračovatele myšlenek Jana Husa. Lutherovi stoupenci se nazývali luteráni. V Anglii založil protestantskou anglikánskou církev král Jindřich VIII., protože se chtěl rozvést a papež to nechtěl dovolit. Protestantskou církev kalvínistů založil v Ženevě Jan Kalvín.  Kladl důraz na pracovitost a přísný životní styl bez zábav.

 

ÚTERÝ 5. KVĚTNA

Pusť si krátké video: slavne-dny 31. 10. Den, kdy Martin Luther zveřejnil 95 tezí

 

Zámořské objevy /uč. s. 106, 107, 109, 112, 113, 117/

Evropané toužili po zboží z ……………………. a …………………………… Velký zájem byl zejména o …………………… a …………………. ……………………. V 15. století O………………. říše přerušila staré obchodní cesty po s…………………. Proto se hledaly cesty do Asie po ………………. Vyráběly se velké lodi, které byly díky své k……………… schopny lépe odolávat při ……………….. Námořníci měli kompas a aspoň částečné mapy. Námořníci museli překonávat řadu obtíží:………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………..První se pokoušeli dostat po moři do Asie P…………………………… Pluli podél pobřeží A……………….. na jih.  Na konci 15. století Bartolomeu Dias /čti dyaš/ doplul k nejjižnějšímu cípu Afriky – k mysu Dobré naděje a Vasco da Gama /vašku da gama/ obeplul Afriku a dostal se až k břehům Indie. Portugalci ovládli námořní obchod na ………………………………… a ……………………………….. pobřeží. Italský mořeplavec z Janova Kryštof Kolumbus se rozhodl využít poznatku, že země je ……………., a že je tedy možné dostat se do Indie plavbou ……………….. směrem. Pro své záměry získal ………………. královnu Isabelu Kastilskou. S loděmi S………… ……………., P…………… a N……………. se vydal do Indie. Roku ………….. doplul k břehům Ameriky, sám si ale myslel, že je v Indii.

 

Pusť si krátké video: slavne-dny 12. 10. Den, kdy Kolumbus objevil Ameriku

 

 

STŘEDA 6. KVĚTNA

Evropa v 15. - 16. století /uč. s. 116, 117, 122 – 125/

1. Vznik španělského království

Po roce 1450 se stala jedinou dědičkou K………………… princezna Isabela. sňatkem Isabely s princem F……………………. Aragonským se vytvořilo Š…………………….. království. Španělé dobyli arabskou Granadu. Ferdinandovým nástupcem se stal jeho vnuk Karel V. Habsburský.

2. Francie

Ve Francii v ……….. probíhal spor mezi k………………… a h…………………. /tak se ve Fr. říkalo kalvinistům/. Spor byl ukončen o tzv. bartolomějskou nocí v 2. pol. 16. st., kdy si hugenot J…………………… N……………………… bral za manželku francouzskou princeznu katoličku M………………… Na svatbě v Paříži se shromáždila celá hugenotská šlechta, která byla spící v noci …………………………. Po smrti fr. krále se novým králem stává J…………….. N………………….., který vydal edikt nantský, zaručující náboženskou svobodu ve Francii.

3. Nizozemsko

Nizozemí tvořila skupina drobných samostatných zemí. Na poč. 16. st. bylo v područí katolického Š……………………………. Hospodářsky patřilo k nejbohatším zemím E………………….  Španělé Nizozemcům ukládali vysoké …………………… a španělský král nechal pronásledovat na severu země …………………….. Nizozemci v čele s Vilémem Oranžským povstali. Sever země se ubránil, získal n…………………… a poprvé v Evropě zde byl zrušen feudální systém. Základem nového státu Nizozemí se stala vrstva bohatého měšťanstva. Katolická jižní část země zůstala španělskou provincií.

4. Anglie

Po skončení válek růží, kdy byla vybita anglická šlechta, nastal mocenský vzestup Anglie. Vrcholným obdobím anglické h…………. i k……………… byla doba vlády ……………………….., dcery Jindřicha VIII. Hospodářsky země vzkvétala. Rozvíjela se výroba látek z o……………. vlny, železářství  výroba l………….. Anglie se utkala na moři se svým úhlavním nepřítelem ………………………….. a zvítězila. Angličtí korzáři přepadávali š……………………. lodě se zlatem z amerických osad a přiváželi kořist do A………………. Zároveň přinášeli cenné zprávy o nových zeměpisných objevech. Za vlády A………………….. I. vyvrcholila v Anglii r…………………… Jejím nejvýznačnějším představitelem byl básník a dramatik William Shakespeare /vilijem šejkspír/

5. Vznik moskevského státu

Když Turci dobyli ………………………, moskevský kníže Ivan III. se prohlásil za pokračovatele …………………….. říše a oženil se s byzantskou princeznou. Sjednotil ruská knížata a založil m……………………….. stát s hlavním městem M…………………….., kde se nacházelo sídlo knížat /později si říkali carové/ Kreml. Vnuk Ivan IV. zvaný ………………………. se snažil tvrdými a krutými opatřeními přimět bojary /=šlechtici/ k poslušnosti. Způsob jeho vlády nazýváme ………………………….. /jiný výraz pro absolutismus/. Přesto se mu nepodařilo vytvořit z Ruska stát s pevnou panovnickou mocí. Nechal postavit v Moskvě krásný chrám ………………….. …………………………….

 

Pusť si krátké video: slavne-dny 24. 6. Den, kdy byl korunován Jindřich VIII.

                                                          19. 4. Den, kdy James Cook objevil Austrálii

 

 

Pro zájemce:

ALŽBĚTA I.

„Je to nejvzdělanější žena, jakou jsem kdy poznal. Může rozmlouvat latinsky stejně snadno jako anglicky, mluví také francouzsky, španělsky a italsky, píše řecky. Není považována za velkou krasavici, ale muže umí okouzlit natolik, že si myslí, že je nádherná. Po svém otci králi Jindřichovi zdědila silnou vůli. Bude z ní rozhodná panovnice.“ Hovoří sir William Cecil, Alžbětin poradce, v románu Kena Folleta Ohnivý sloup.

 

Prof. PhDr Vít Vlnas: Alžbětínská Anglie – LŠH 2016

Alžběta Tudorovna byla 2. dcerou Jindřicha VIII. z rodu Tudorovců, a to z manželství s Annou Boleynovou. Anna Boleynová byla původně dvorní dáma 1. manželky Kateřiny Aragonské.

 Alžběta se narodila 7. 9. 1533 s rezavými vlasy, stala se členkou Jindřichovy rodiny. Její matka Anna byla popravena.  3. Jindřichovou manželkou se stala Jana Seymourová, narodil se jim syn Edvard, pozdější král Eduard VI. Mezi dětmi byl hezký a srdečný vztah, i když nevyrůstaly spolu. Psaly si dopisy.

Zážitky z dětství způsobily citovou nevyrovnanost Alžběty. Na druhé straně měla vynikající vzdělání, hovořila plynně latinsky. Byla schopna diskutovat s učenými mistry. Alžběta ovládala dokonale i jazyk anglických trhovkyň. Dopisovala si latinsky. Těšila se sympatiím českých protestantů.

Edvard VI. /1537 – 1553/, vládl pouhých 6 let. Otázka, kdo nastoupí na trůn. Anglické nástupnické právo připouštělo nástupnictví ženy na trůn, ovšem nástupnictví Alžběty nebylo okamžité ani snadné. Až roku 1558 se stala královnou Alžběta, nastoupila za naděje a jásotu obyvatelstva, protože se hlásila k protestantismu, zastavila pronásledování protestantů, ale moudře se obklopovala i katolíky. Její soukromé názory na náboženství neznáme.

Nejspíš byla dost pragmatická /= zaměřovala se především na účel svého rozhodnutí, ostatní šlo stranou/. Španělsko, Francie a papežský dvůr na ni hleděly jako na nelegitimní dceru Jindřicha VIII., a tedy i nelegitimní královnu. /Podle nich na trůně nemá co dělat./ Bylo nebezpečí, že by se chtěl ujmout trůnu španělský král Filip II., Alžběta tedy řekla, že si ho vezme, a Filip II. z toho rychle vycouval a uznal ji jako legitimní.

Anglikánská církev sice neuznává papeže, ale obřad náboženský zůstává katolický – anglikáni nejsou tak puritánští. Panovník je hlavou anglikánské církve – to Alžběta potvrdila. Šlo jen o to, že všichni veřejní činitelé byli nuceni přísahat panovnici i jako hlavě církve. Jinak do obřadů nevstupovala.

Alžbětini muži: od počátku nástupu na trůn řešila sňatek – nevdala se, protože si to prosadila. Ale určitou dobu držela v šachu část Evropy a dělala to mistrovsky. Zřejmě věděla, že je neplodná. Vytvářela kolem sebe kult milenců /i když většinou platonických/. Její skutečný opravdový milenec byl zřejmě sir Robert Dudly. Byl to přítel z dětství, byl ženatý. Jeho žena Emmi spadla ze schodů a zlomila si vaz. Alžběta tehdy velmi vážně o sňatku uvažovala – je to dokázáno. Několikrát ji požádal o ruku, odmítla, i tak do smrti zůstal jejím přítelem a rádcem. Za svého života odmítala kohokoliv jmenovat svým nástupcem. Tím zamezila spiknutím.

Měla charisma, i když nebyla krásná. Byla rozhodná, i paličatá. V mužském světě používala ženské zbraně – záměrnou nerozhodnost /koho si vezmu?, i když věděla, že si nevezme nikoho/; vždy byla dokonale ustrojená jako dáma, na obličej nanášela líčidla, velkou vrstvu bílého pudru /taky aby skryla mimiku/, v pozdějším věku nosila paruku.

Problémy: I. Skotsko a jeho panovnice Marie Stuartovna. Dlouho se o ní mluvilo jako o Alžbětině nástupnici. Byla poloviční Francouzka. Marie Stuartovna byla skutečně rozená intrikánka, osnovala katolické spiknutí proti Alžbětě, chtěla se stát anglickou královnou. Pošta M. Stuartovny byla hlídaná, ona to nevěděla, myslela, že je to tajné. Protože Alžběta všechno věděla, nechávala ji dlouho na pokoji. Až potom z obavy, že je v nebezpečí Alžbětin život, Alžběta nakonec podepsala rozsudek smrti. Alžběta se dlouho zdráhala.

II. Dalším problémem bylo Španělsko. Alžběta pila krev Filipovi II. dlouho a systematicky. Podporovala bojovníky proti Španělům a katolíkům ve Španělsku a Francii. Podporovala 2. stranu ve válce v Nizozemí. Angličané se nudili a rádi jezdili do Nizozemí bojovat proti Španělům. Když se Španělé hodně naštvali, Alžběta vojáky stáhla.

Sir Francis Drake – Filipa štvali Alžbětini mořeplavci, kteří si dělali na moři, co chtěli. Byli to skuteční objevitelé, zasloužili se o poznání dalekých zemí za oceánem, posunuli i hranice vědy. Ale byli to také piráti, obchodovali s otroky. K druhému obeplutí zeměkoule došlo právě s Fr. Drakem. Pluli z dnešního pohledu na nějaké kocábce, proti které je standardní vltavský parník Titanic!

Filip II. dlouho váhal s vojenskou akcí proti Anglii, taky dlouho věřil, že si ho Alžběta vezme. Bál se také Marie Stuartovny, kdyby Alžběta zemřela, nastoupila by totiž M. S. na trůn, spojila by se určitě s Francií a postavila se proti Španělsku. Když Alžběta nechala popravit M. Stuartovnu, už se Filip nemusel ničeho bát. Výprava Španělska proti Anglii. R. 1588 se uskutečnil pokus o invazi do Anglie. /Francis Drake zapálil španělské sklady s dřevem – z toho měly být vyrobeny lodě proti Anglii, proto bylo nutné odložit invazi až na rok 1588./ Velká španělská flotila plula kolem portugalských břehů v přesně vyrovnaných formacích, byla to nádhera, Portugalci mávali… dorazili k Gibraltaru, tam se měly připojit další síly. Pak do ústí Temže, invaze se měla uskutečnit před branami Londýna. Tam ale nechala shromáždit své vojsko také Alžběta – proti španělskému bylo směšně malé. Bylo to v táboře v Tilbury. Alžběta se tam objevila osobně na koni v krásných bílých šatech a měla k vojákům plamennou řeč. K invazi nakonec nedošlo. Angličtí námořníci neměli zdaleka tolik lodí, ale měli lepší lodě. Navíc bylo strašně bouřlivé počasí – Angličané znali anglické pobřeží, Španělé ne. Španělské lodě byly obsazeny vojáky, kteří bojovali jen na souši, ale neuměli ovládat loď a bojovat na ní. Angličané nasadili zápalné lodě – odzbrojené lodě bez posádek naplněné střelným prachem a zapálené poslali proti Španělům. Alžběta vyhrála.

III. Irsko Bylo katolické. Povstání proti Alžbětě podporovali Španělé. Tam si Alžběta vylámala zuby.

 

Londýn – velkoměsto - zábava

Tudorovci jsou nová šlechta /stará šlechta se vybila ve válkách růží – to byly války mezi dvěma tábory anglické šlechty, během války se skutečně anglická šlechta fyzicky zlikvidovala/. Novými šlechtici se stávají podnikaví měšťané. Dochází k obrovskému vzestupu Londýna, vzniká moderní velkoměsto – lesk, sláva, špína a kriminalita. R. 1600 – Londýn 250 000 obyv., Paříž a Neapol 200 000, Cařihrad 400 000, Praha 60 000, Vídeň 30 000 obyv., Brno 5 000.

Velkoměsto se chce bavit. Vzniká divadlo, hudba a tanec /královna ráda tančila/, hospody s alkoholem – zde se podle V. Vlnase hlavně „chlastalo“, což byla oblíbená zábava, sport – kuželky, míčové hry – předchůdce tenisu – na hráče se sázelo, i Jindřich VIII. holdoval tenisu. Velmi oblíbené byly medvědí zápasy – medvěd byl hnán smečkou psů – místo medvěda byla psům dána k pronásledování i jiná zvířata – taky se na ně sázelo. Chodilo se na to asi víc než do divadla, ale později se pro zápasy vyčlenil čtvrtek a divadlo bylo populárnější. Pak se taky chodilo na popravy – velmi oblíbené.

Model medvědí arény převzalo divadlo, liší se od renesančního italského divadla. Alžbětinské divadlo žije dodnes v podobě rekonstruovaného The Globe – zeměkoule. Nejslavnější alžbětinský divadelník byl Shakespeare.

Alžběta se dožila 69 let. Krátce před smrtí si zvolila následovníka Jakuba I. z rodu Stuartů. Končí Tudorovci.

 

 

 

 

Kontakt

Základní škola Velešín Družstevní 340
Velešín
382 32

ID schránky: ytxmtwc

IČO: 00583723
380 331 614 mail@zsvelesin.cz