Český jazyk

Domácí příprava VIII – český jazyk – 9. A, B

(11. – 15. 5. 2020)

Ahoj, milí deváťáci. Opět se scházíme u domácí přípravy z českého jazyka. V době, kdy tohle píšu, už také vím, že se příští týden s většinou z vás potkám ve škole při intenzivní přípravě na přijímací zkoušky. Dnešní úkoly budou zaměřené na souvětí – jen velmi krátce si zopakujeme to, co jsem do vás „hustila“ celý 7. a  8. ročník  - tedy učivo o větě řídící a závislé, větě hlavní a vedlejší a o druzích vedlejších vět. Nyní se ukáže, jak mé a vaše úsilí bylo úspěšné…  Čeká nás avizovaný  pracovní list z literární výchovy – tentokrát se bude týkat literárních druhů, žánrů a prostředků a pracovní list na procvičování druhů vedlejších vět (pro klid mojí duše…)

V pondělí 11. 5. se na vás bude těšit                                                          Vaše češtinářka

 

  1. Věta hlavní, vedlejší, řídící a závislá
  • celá tato kapitola se týká souvětí

Věta hlavní – je zcela mluvnicky nezávislá na jiné větě v souvětí, nemůžeme se na ni jinou větou v souvětí zeptat, pokud ji vyjmeme ze souvětí, může stát zcela samostatně a její obsah je plně srozumitelný. V souvětí vedle sebe může stát libovolný počet vět hlavních, které jsou na sobě mluvnicky nezávislé, ale mohou spolu významově souviset (významový poměr nám určuje spojka souřadicí mezi větami)

Věta vedlejší – je mluvnicky závislá na jiné větě v souvětí (můžeme se na ni touto větou zeptat), může záviset na hlavní větě, ale také na jiné vedlejší větě ze souvětí. Je vždy větou závislou (pokud ji vyjmeme ze souvětí, nemůže stát samostatně, protože bude potřebovat nějaké doplnění v kontextu) a zároveň může být i větou řídící (pokud na ní závisí další věta vedlejší). Ke své větě řídící je vždy připojena spojovacím výrazem (spojkou podřadicí, vztažným zájmenem nebo vztažným příslovcem)

Věta řídící – mluvnicky řídí v souvětí větu závislou. Může to být věta hlavní i vedlejší.

Věta závislá – mluvnicky závisí na své větě řídící. Věta závislá je vždy věta vedlejší.

SOUVĚTÍ SOUŘADNÉ – skládá se minimálně ze dvou vět hlavních (a libovolného počtu vět vedlejších).

SOUVĚTÍ PODŘADNÉ – skládá se z jedné věty hlavní a libovolného počtu vět vedlejších

  1. Druhy vedlejších vět
  • přehled najdete v učebnici na str. 77 nebo v pracovním sešitu uprostřed v Poučkách a přehledu učiva (zelený odstavec) – záměrně nepíšu stránku (možná už jste odhalili zvláštní stránkování v Poučkách, je to dáno tím, že autoři pracovního sešitu předpokládali (a já doufala…), že si schováte i Poučky z předchozích ročníků a vytvoříte si z nich portfólio…)
  • my se dnes ve výkladu zaměříme pouze na dva druhy vět vedlejších, které vám pořád dělají potíže, a to Vv doplňkovou Vv přísudkovou:
  •  
  1. VV DOPLŇKOVÁ – závisí na slovesux) (přísudku) a současně na jménu (předmětu) věty řídící, :

Viděli jsmex) veverku (Pt), jak/ kterak skáče ve větvích stromu. – viděli jsme, jak skáče + skákající    veverku

Rádi jsme poslouchalix) dědečka (Pt), jak/kterak vypráví o svém mládí. – poslouchali jsme, jak vypráví + vyprávějícího dědečka

  • x) Vždy se jedná o sloveso smyslového vnímání
  • ! Pozor na záměnu Vv doplňkové a Vv předmětné:

Sledovali jsme, jak si koťata hrají na trávníku. (koho, co jsme sledovali? – VV předmětná)

Nápověda – před čárkou stojí sloveso

Sledovali jsme koťata, jak si hrají na trávníku. (sledovali jsme, jak si hrají + hrající si koťata – VV doplňková

Nápověda – před čárkou stojí podstatné jméno

  1. VV PŘÍSUDKOVÁ – vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (sponové sloveso zůstává ve větě řídící):

Řeka byla postříbřena (Přjs) měsíčními paprsky. – Řeka bylajako by ji postříbřily měsíční paprsky.

Jarka není žalobnice (Přjs). – Jana není taková, aby žalovala.

 

DOMÁCÍ PŘÍPRAVA :

  1. PS str. 31 - 32/ cv. 2, 3, 4, 5, 7
  2. PS str. 33 - 34/cv. 4, 5, 7
  3. Pracovní list – druhy vedlejších vět
  4. Pracovní list – literární pojmy

 

Kontakt

Základní škola Velešín Družstevní 340
Velešín
382 32

ID schránky: ytxmtwc

IČO: 00583723
380 331 614 mail@zsvelesin.cz